Evropská jižní observatoř

Novinka

Vzniká centrum projektu ALMA v České republice (Astronomický ústav AV ČR) - webové stránky v angličtině

Vysoko na plošině Chajnantor v poušti Atacama ESO buduje pozorovací stanoviště na studium světla z těch nejchladnějších objektů ve vesmíru. Jejich světelné vlny mají vlnové délky přibližně kolem milimetru, tedy něco mezi infračerveným světlem a rádiovými vlnami. Takovéto záření je známé jako milimetrové a submilimetrové záření.

Světlo takovýchto vlnových délek pochází z chladných mračen mezihvězdné hmoty s teplotou jenom několik desítek stupňů nad absolutní nulou a z nejstarších a nejvzdálenějších galaxií ve vesmíru. Astronomové mohou světlo využít ke studiu chemických a fyzikálních podmínek v molekulárních oblacích – hustých oblastech plynu a prachu, kde se rodí nové hvězdy. Často jsou tyto oblasti vesmíru temné a nepozorovatelné v oblasti viditelného světla, ale svítí jasně v milimetrové a submilimetrové části spektra.

Milimetrové a submilimetrové záření otevírá okna k záhadnému chladnému vesmíru, ale signály z vesmíru jsou hodně absorbované vodní párou v zemské atmosféře. To je důvod, proč se dalekohledy pro tuto oblast astronomie musí budovat na vysoko umístěných a suchých stanovištích a proč byla vybrána 5100 metrů vysoká plošina Chajnantor. Zde ESO buduje projekt ALMA, Atacamskou velkou milimetrovou/submilimetrovou anténní soustavu (the Atacama Large Millimeter/submillimeter Array).

ALMA bude přístroj složený ze 66 antén. Hlavní soustavu tvoří padesát antén s průměrem 12 metrů, fungujících jako jeden radioteleskop pomocí interferometrie. Plánovaná je také skupina doplňkových 7 a 12 metrových antén. Všechny antény se budou moci pohybovat po plošině na vzdálenosti 150 metrů až 15 kilometrů. Systém bude schopný sledovat vesmír s takovou citlivostí a rozlišením, že desetkrát předčí Hubblův vesmírný dalekohled a doplňkové snímky pořízené na VLT.

Stavba ALMA začala v roce 2003 a bude dokončena v roce 2012, avšak přístroj bude částečně funkčním již v roce 2010.