Evropská jižní observatoř

31.08.2009

Hvězdy velikosti Slunce nemají dostatečnou hmotnost, aby ukončili svůj život obrovským výbuchem zvaným supernova. Místo toho po sobě zanechají zbytek velikosti malé planety, který známe jako bílého trpaslíka. Vnější části hvězdy se přitom rozepnou do prostoru a vytvoří kolem něj oblaka plynu – planetární mlhovinu. Planetární mlhoviny nemají ve skutečnosti s planetami nic společného, pouze v minulosti při pohledu do dalekohledu velmi připomínaly velké planety naší Sluneční soustavy.

NGC 6781 je více než typickým zástupcem skupiny planetárních mlhovin. Najdeme ji několik tisíc světelných let daleko v souhvězdí Orla. Průměr mlhoviny je asi dva světelné roky. Plynový obal komplikovaných tvarů vysílá záření, které dostal od mateřské hvězdy. Ta zatím pomalu pohasíná, až se nám jednou ztratí z dohledu.

Foto ve vysokém rozlišení můžete získat zde TIF -7,2 MB .

Credit: ESO