Evropská jižní observatoř

Hlavní úkoly ESO byly stanoveny úmluvou z roku 1962. ESO má budovat nejmodernější výzkumná zařízení pro evropské astronomy a astrofyziky a poskytnout jim ty nejlepší podmínky, aby byli na špici vědy.

Prvním pozorovacím stanovištěm ESO byla observatoř na La Silla. Dodnes je jedním z vědecky nejproduktivnějších observatoří světa. Nejpozoruhodnější je ale dnes observatoř Paranal s Velmi velkým dalekohledem (VLT). VLT začalo pracovat 1. dubna 1999 a od té doby posloužilo k velkému množství zásadních vědeckých objevů. Na plošině Chajnantor stojí od roku 2005 dvanáctimetrový radioteleskop APEX, který pracuje na submilimetrových vlnových délkách. Na stejném místě v současnosti vzniká v mezinárodní spolupráci síť radioteleskopů ALMA.

Jedinečná zařízení, kterými disponuje ESO využívají intenzivně astronomové z celého světa. Každý rok obdrží ESO kolem 1700 žádostí o pozorovací čas. To čtyřikrát překračuje počet pozorovacích hodin, které je vůbec možné teoreticky poskytnout. Tento zájem a úspěch dalekohledů ESO se pak promítá také do počtu publikací. Ročně vyjde kolem 650 odborných vědeckých článků, tedy přibližně dva během jediného pracovního dne. Navíc například články založené na datech VLT jsou citovány dvakrát více, než je průměr ostatních prací.

Vysoká výkonnost dalekohledů ESO z nich dělá doslova „stroje na vědecká data“. Při každém pozorování je uloženo nesmírné množství dat. Ta jsou uskladněna ve Vědeckém archivu v ústředí ESO. V současné době obsahuje archiv více než 1,5 milionu snímků a spekter o celkové kapacitě 60 Terabytů (60 000 000 000 000 bytů). Pro představu to odpovídá obsahu 30 milionů knih, z nichž každá má 1000 stran. Kdybychom ty knihy naskládali jednu vedle druhé, potřebovali bychom na to regál o délce 1000 kilometrů.

S dalekohledy ESO se mohou astronomové pouštět do řešení těch nejsložitějších problémů a výzev, jaké si jen naše mysl dokáže představit. Astronomie studuje ve vesmíru zrod i smrt a odhaluje velké záhady. Největší ze všech záhad leží ale přeci jen na naší Zemi – je to neutuchající touha člověka po poznání.

Aby astronomové mohli odpovídat na tak těžké otázky, využívají k tomu ty nejdůmyslnější přístroje a metody, jaké kdy lidstvo vytvořilo. Nejmodernější technologie v tom hraje klíčovou roli.